Je až s podivem, že lidem trvalo tak dlouhou dobu, než si uvědomili, že planeta Země není středem Vesmíru, a že se okolo ní neotáčí Slunce. Heliocentrická soustava je známa teprve několik stovek let, s odvážným tvrzením, které zpochybnilo náboženské nesmyslné teze, bylo však spojeno mnoho utrpení a lidé také za vyjádření pravdy končili svůj život na hranici v plamenech.
Že je součástí naší sluneční soustavy devět planet, se děti učí již na základních školách, a nové vědecké objevy v této oblasti již nepovažujeme za něco fantastického. Některé údaje o planetách sluneční soustavy jsou však rozhodně zajímavé.

Kutálení planety Uran

Dozelena vybarvená třetí největší planeta s výraznými prstenci má výjimečný sklon rotační osy. Zatímco naše domovina planeta Země zaujímá stabilní úhel sklonu rotace 23,5 stupně již miliony let, a díky němuž se u nás pravidelně střídají roční období, Uran se chová naprosto odlišně. Jeho úhel sklonu rotace kolem osy je 97 stupňů, přičemž jsou póly při jeho oběhu kolem centrální hvězdy nasměrovány přímo k ní. Zdánlivě to tedy pak vypadá, jako by se Uran po své oběžnici spíše kutálel.

Tajemství Jupitera

Jupiter je nejzáhadnější planetou , kterou mnozí astronomové ani za planetu nepovažují. Je natolik hmotný, že jeho mohutná gravitační síla vytváří oscilační efekt vůči Slunci a lze říci, že jak Slunce, tak i Jupiter současně obíhají kolem společného bodu. Toto společné těžiště je sice vzhledem k větší hmotnosti Slunce blíže právě k naší centrální hvězdě, ale nelze říci, že by Jupiter přímo kolem Slunce obíhal.

Ganymed

Ganymed není pochopitelně planetou, nýbrž největším měsícem sluneční soustavy. Jeho průměr je dokonce o několik tisíc kilometrů větší, než planeta Merkur, ovšem obíhá kolem planety Jupiter, a tak nemůže být zařazen mezi planety. Je tedy pouhým satelitem.

Co víme o Neptunu

To je planeta, na jejímž povrchu byste zažili nejdelší rok. Je to způsobeno tím, že je Neptun od Slunce nejdále, a zároveň obíhá nesmírně pomalu. Jeden rok na Neptunu trvá neuvěřitelných 164 let.