Autolékárnička je povinnou součástí výbavy, ale jaké jsou zásady první pomoci při autonehodách, mnoho řidičů vůbec neví.
Místo nehody je v první řadě nutné zabezpečit tak, aby nedošlo k ohrožení života dalších osob. Svědek dopravní nehody musí zastavit ve vzdálenosti od místa nehody – přibližně 50 – 70 metrů, uvést do provozu blikající výstražná světla, obléknout reflexní vestu, umístit do vozovky výstražný trojúhelník, zajistit své vlastní vozidlo proti pohybu a vypnout zapalování.
Je třeba především dbát na vlastní bezpečnost a teprve pak s pomocí autolékárničky provádět zásah první pomoci postiženým osobám. Co nejdříve je nutné volat na linku první pomoci 155. Číslo je bezplatné a dovoláte se na něj z jakéhokoliv mobilu (pochopitelně s nabitou baterií). Případně voláme na linku 150 – policii a 158 – hasiče. Prioritní je však první pomoc postiženým, dokud se na místě neobjeví vozidlo záchranné služby nebo vrtulník.
Krvácení, zlomeniny, bezvědomí
Při dopravních nehodách vzniká často silné krvácení. K tomu poslouží tlakový obvaz, samotnou ránu ošetřujeme vždy sterilním obinadlem, s použitím desinfekce. U lehčích úrazů typu zlomenin zajišťujeme zlomené končetiny znehybňující dlahou.
Osoby v bezvědomí jsou vystaveny riziku udušení v případě, že mají zapadlý jazyk. Nejprve se musí z úst vyjmout všechny předměty, opatrně zaklonit postiženému hlavu a předsunout dolní čelist. Vždy kontrolujeme, zda je hmatný puls, a zda došlo k obnově dýchání. Pokud ano, uložíme postiženého do stabilizované polohy na boku a v opačném případě zahájíme masáž srdce a umělé dýchání z plic do plic.
Správně prováděná resuscitace už zachránila nejeden život
Resuscitační výkon (dýchání z plic do plic a masáž srdce) by měly v ideálním případě provádět dvě osoby nezávisle na sobě. Pokud v místě nehody je jen jeden poskytovatel první pomoci, musí střídavě provést 2 vdechy do plic a 30 stlačení hrudníku (srdeční masáž). Nepřímá masáž srdce se provádí uprostřed hrudníku s frekvencí zhruba 100 stlačení za minutu. Hrudník se stlačuje pouze do hloubky 4 až 5 cm. Resuscitační výkon do příjezdu záchranné služby je však velmi fyzicky vyčerpávající.
Šok – protišoková opatření
Těžké úrazy jsou obvykle provázeny šokem. Poznáte jej podle slabě hmatného pulsu o frekvenci rychlejší, než 100 za minutu, povrchním zrychleným dýcháním, bledostí a studeným lepkavým potem. Postižený si stěžuje na pocit žízně, je malátný a netečný. V tomto případě vždy nasadíme tzv. protišoková opatření. Uložíme jej do protišokové polohy – dolní končetiny se zvednou, postižený by měl být v teple, nepodávat žádné tekutiny (podezření vnitřního zranění) ani žádné léky a potravu. Při pocitu žízně jen smočit rty.